Gáivuona soabadanráđi čujahus

Gáivuona soabadanráđđi
Davvi-Romssa leansmánni
Bostastobe 32
9156 Storslett
 

Gáivuona soabadanráđđi áigodaga 01.01.2017-31.12.2020

Miellahtut:

1. Einar Eriksen, 9147 Biertavárri
2. Anneli Hansen, 9144 Samuelsberg
3. Laila Voldvik, 9144 Samuelsberg

Várremiellahtut:

1. Kent-Arne Marthinsen, 9146 Dálusvággi
2. Eldbjørg Nilsen, 9144 Samuelsberg
3. Karl Idar Berg, 9146 Dálusvággi

Čoahkkinastinválddit soabadanráđđái áigodagas 01.01.2019-31.12.2020.

  • Johnny Olsen, Øvervegen 49, 9146 Dálusvággi
  • Ellen Olsen, Noammervággi, 9146 Dálusvággi
  • Jim Wiik, Noammervággi, 9146 Dálusvággi

Soabadanráđi birra obbalaččat

Čuovvovaččat leat vižžojuvvon https://www.regjeringen.no/no/tema/lov-og-rett/innsikt/om-forliksradet/id2537837/

Soabadanráđi gieđahallama váldonjuolggadusat bohtet ovdan  kapittel 6 i Lov om mekling og rettergang i sivile saker (tvisteloven).

Sihke soabadanráđi soabadis ja duomus lea riekteváikkuhus, ja dat sáhttet bággočađahuvvot nammamánni (bággočađahanvirgeolbmo) luhtte. Gáibádusat maid vealgugas ii leat vásttustan, sáhttet maŋŋil ođđajagemánu 1. beaivvi 2006 dolvojuvvot njuolga nammamánnái bearrama várás.

Soabadanráđi čállingoddebargguin fuolaha politiija siviila bargamuššan. Leansmánniguovllus doaibmá leansmánni čállin, politiijaguovllus lea politiijastašuvdnahoavda ja nammafáldeguovllus lea nammafáldi gii doaimmaha čállingoddebargguid. 

Mákkar áššiid giđahallá soabadanráđđi?

Siviila riektesoahpameahttunvuođaid galgá váldonjuolggadusa mielde soabandaráđđi gieđahallat ovdalgo dat vejolaččat sáhttet ovddiduvvot diggeriektái. Leat dattetge muhtinnáre áššit maid soabadanráđđi ii gieđahala. Deaŧalaččamus spiehkastatáššit leat:

  • bearašáššit, earret áššiid mat dušše gustojit ekonomalaš loahppajuhkui mii gártá earráneami oktavuođas, dahje osiide mátkegoluin mat gártet ovttastallama oktavuođas
  • áššit pateanttaid, gálvomearkkaid j.s. hárrái
  • áššit almmolaš eiseválddi, institušuvnna dahje virgeolbmo vuostá dilálašvuođain mat eai leat duššefal priváhtarievttálaš áššešlájat
  • áššit vieresolbmáduomu dahje riektesoabada dohkálašvuođa hárrái
  • áššit maid lávdegoddi lea mearridan go lea mearriduvvon lága bokte, ahte lávdegotti mearrádus lea geatnegahtti áššeoasálaččaide juos ášši ii dolvojuvvo duopmostuoluide. Dát leat dakkár mihtilmas áššit main Geavaheaddjisoahpameahttunvuođalávdegoddi lea mearridan.

Leat maiddái muhtinnáre áššit main áššeoasálaččat sáhttet vealtat geavaheames soabadanráđi. Deaŧalaččamus dáhpáhusat leat dallego:

  • nággosubmi lea uhcimustá kr 125 000, ja goappaš áššeoasálaččain lea advokáhta leamaš veahkkin
  • ii-rievttálaš soabaheapmi lea ollašuhttojuvvon riidolága njuolggadusaid mielde
  • soahpameahttunvuođain lea váidalus- dahje reklamašuvdnalávdegoddi realitehtameannudan nuppi áššeoasálačča mieđáhusa mielde, dahje dainna lea realitehtameannudan dakkár lávdegoddi mii lea almmolaččat buorrindohkkehuvvon vásedin láhkamearrádusa mielde, omd. Báŋkováidaluslávdegoddi ja Dáhkádusvahátlávdegoddi. 

Soabadanráđđi adnojuvvo riidočoavdimii máŋggain áššiin. Sáhttá omd. leat sáhka oastinsoahpameahttunvuođain, buhtadusgáibádusain, ránnjáriidduin, nákkuin gávpeoktavuođain jna.

Govt galgá albmadit soabatváidalusa?

Ovdalgo ášši dolvojuvvo soabadanráđđái, de galgá áššeoasálaš čálalaččat dieđihit sutnje gean vuostá lea áigeguovdil čuoččáldahttit ášši. Dieđáhusas galgá čuvgehit gáibádusa mii dáidá ovddiduvvot, ja maiddái gáibádusa vuđđosa, nu ahte vuostebealli sáhttá dahkat oaivila dasa. Go lea ruhtagáibádus, de galgá submi almmuhuvvot.

Soabatváidalusa gieđahallá dábálaččat soabadanráđđi mii lea dan suohkanis, gos vuostebealli ássá dahje gos sus lea gávpebáiki. Ii gáibiduvvo ahte advokáhta galgá geavahuvvot. Lea ovdamunni čálalaččat ovdanbuktit soabatváidalusa, muhto beassá maiddái njálmmálaččat ovdanbuktit soabatváidalusa go persovnnalaččat boahtá čoahkkimii soabadanráđđái. Don gávnnat eambbo dieđuid govt galggat ovddidit ášši  https://www.politiet.no/tjenester/namsmann-og-forliksrad/forliksradet

Áššeoasálaččaid čoahkkimiiboahtingeatnegasvuohta 

Soabadanráđđi gohčču áššeoasálaččaid čoahkkimii ášši gieđahallama várás. Áššeoasálaččas geas lea su dábálaš riektebiire suohkanis dahje ránnjásuohkanis, lea geatnegasvuohta boahtit ieš persovnnalaččat dahje juo sadjásačča bokte, juos áššeoasálaččas ii leat dohkálaš viibanágga. Fysalaš persovnnain lea dábálaš riektebiire doppe gos sis lea ruovttubáiki. Doaimmain mat leat sisačálihuvvon Fitnodatregistarii, lea dábálaš riektebiire dan báikkis gos doaimma váldokantuvra lea sisačáliheami mielde. Áššeoasálačča sajis sáhttá okta virggehasain boahtit sadjásažžan čoahkkimii, go ášši guoská áššeoasálačča persovnnalaččat doaimmahan ealáhusdoaimma. 

Proseassadoaimmahanváldi ja čoahkkinastinváldi 

Áššeoasálaš geas ii leat geatnegasvuohta boahtit čoahkkimii, sáhttá boahtit proseassadoaimmahanválddi bokte. Juos olmmoš vállje geavahit proseassadoaimmahanválddi (virgeolbmo geas lea váldi dahje fápmudus vuodjit ášši/proseassa áššeoasálačča ovddas), de ferte dat dieđihuvvot vuostebeallái ja soabadanráđđái maŋimustá vahku ovdal čoahkkima. Proseassadoaimmahanváldin sáhttet áššeoasálaččat geavahit ovdamearkka dihte advokáhta ja autoriserejuvvon advokáhtaválddi, inkassolohpedoalli geas lea inkassodahkamuš áššis, virggehasa dahje iežá persovnna geas leat čatnaseapmi ealáhusdoibmii masa ášši gusto, náittosguoimmi dahje ássanguoimmi, lahkasogalačča dahje oarbiniid.

Áššeoasálaš sáhttá maiddái geavahit bissovaš čoahkkinastinválddiid (olbmuid geain lea váldi dahje fápmudus boahtit čoahkkimii áššeoasálačča ovddas) lávdegotti ovtta lahtu. Juohke suohkana soabadanráđi várás lea ásahuvvon dakkár bissovaš čoahkkinastinválddiid lávdegoddi. Dieđuid dán lávdegotti lahtuid birra sáhttá oažžut soabadanráđi čállingottis. Soabadanráđi čoahkkinastinlávdegoddi lea máinnašuvvon lágas soabaheami ja riektemeannudeami hárrái siviila soahpameahttunvuođain (riidolágas) geassemánu 17. beaivvi 2005 § 6-7 guđát lađđasis, ja riidolága láhkaásahusas (riidoláhkaásahusas) juovlamánu 21. beaivvi 2007 § 3.

Čoahkkinastinválddiid nammada suohkan njealji jagi rádjai ain hávális. Uhcimusmearrin galget lávdegottis leat golbma lahtu, muhto lahtuid lohku ferte heivehuvvot soabadanráđi áššehivvodaga ja suohkana ássilogu mielde. Máŋga suohkana ožžot maiddái cegget oktasaš čoahkkinastinválddiid lávdegotti. Čoahkkinastinváldi ii dárbbaš ássat suohkanis. Čoahkkinnastinválddis galgá leat áššeoasálačča čálalaš čoahkkinastinfápmudus mii buktojuvvo soabadanráđi ovdii. Čoahkkinastinválddi buhtadas lea ásahallojuvvon riidolága láhkaásahusas (riidoláhkaásahusas).

Hilgun ja viibbusduopmu

Jus váidaleaddji viibá (jávká) čoahkkimis almmá jáhkehahtti gustojeaddji viibama haga, de hilgojuvvo ášši. Juos dat lea vuostebealli gii viibá, de celkojuvvo viibbusduopmu juos eavttut leat devdojuvvon. Ášši maŋiduvvo juos hilguma dahje viibbusduomu eavttut eai leat devdojuvvon, juos áššeoasálaš gii lea boahtán čoahkkimii ii gáibit gieđahallama bissehuvvot.​

Loga eambbo riektečoahkkima birra politi.no

Bággosoabaheapmi ja duopmošiehtadallan 

Go áššeoasálaččat bohtet čoahkkinastit soabadanráđis, de šaddá vuos soabaheapmi. Čoahkkin berre dollojuvvot ovdalgo golbma mánu leat vássán maŋŋilgo váidalus lea buktojuvvon. Čoahkkingohččumis ávžžuhuvvojit áššeoasálaččat sáddet vejolaš ođđa áššebáhpiriid máŋgosa soabadanráđđái ja vuostebeallái maŋimustá vahku ovdal čoahkkima.

Soabadanráđi čoahkkimat leat almmolaččat dan mahttái go lea mearriduvvon duopmostuollolága njuolggadusaid mielde. Juos áššeoasálaččat leat cealkán ahte eai siđa duomu soabadanráđis, de sáhttá soabaheapmi čađahuvvot giddejuvvon uvssaid duohken juos goappaš áššeoasálaččat dáhttot dan. Juos áššeoasálaččat soabadit, de ráhkaduvvo soabatšiehtadus  ("riektesoabat"). Soabatšiehtadusa vuolláičállet sihke áššeoasálaččat ja soabadanráđđelahtut, ja dáinna loahpahuvvo ášši. Áššeoasálaččain ja álbmogis lea vuoigatvuohta geahčadit soabadanráđi áššebáhpiriid dan mahttái go dat čuovvu riidolága njuolggadusain almmolašvuođa ja geahčadanvuoigatvuođa hárrái.

Jus ii šatta soabat, de sáhttá soabadanráđđi cealkit duomu juos goappaš áššeoasálaččat mieđihit dasa. Juos ášši gusto opmodatárvvuide maid nággosubmi lea vuollái kr 125 000, de sáhttá soabadanráđđi cealkit duomu go nubbi áššeoasálaš dáhttu dan. Duopmošiehtadallamat dáhpáhuvvet dábálaččat seamma čoahkkimis.Váidaleaddji átnumuša mielde sáhttá soabadanráđđi dasa lassin cealkit duomu juos viibbusduomu eavttut leat devdojuvvon, dahje juos váidalusvuostebealli ruhtagáibádusáššis ii buvtte iežá ákkaid go váilevaš máksinnávccaid dahje iežá čielgasit dohkketmeahttun vuosteákkaid.

Maŋŋilgo bealuštanvástádus lea vuostáváldojuvvon, de sáhttá soabadanráđđi bissehit gieđahallama, juos lea uhccán jáhkehahtti ahte ášši dohkke gieđahallojuvvot viidáseappot soabadanráđis. Ášši bissehuvvo maiddái go duššás lea soabahuvvon, juos soabadanráđđi ii dáhto cealkit duomu. Go ášši lea bissehuvvon soabadanráđis, de sáhttá ášši dolvojuvvot diggeriektái stevdnema bokte.

Riektegaskaoamit soabadanráđi mearrádusaid vuostá 

Soabadanráđi duomut, maiddái viibbusduomut, sáhttet muktojuvvot ášši čuoččáldahttimiin diggerievtti ovdii. Áigemearri stevdnet lea okta mánotbadji.

Loga eambbo soabadanráđi mearrádusain politi.no

Jus soabadanráđđi lea cealkán viibbusduomu, de sáhttá váidalusvuostebealli gáibidit soabadanráđi varastit ášši (ođđasis gieđahallat dahje gullat). Njuolggadusat §§ 16-12 rájes 16-14 rádjai eai gusto. Áigemearri gáibidit varasteami lea mánotbadji. Varasteapmi sáhttá celkojuvvot go áigemearri ii leat doahttaluvvon. Soabadanráđi mearrádus varasteami hárrái sáhttá dušše guoddaluvvot, juos dat gieldá varasteami. Varasteapmi vuosttaš čuoggá mielde sáhttá dušše oktii gáibiduvvot ovtta áššis. Varasteami sadjái sáhttá váidalusvuostebealli stevdnet ášši diggeriektái vuosttaš lađđasa mielde. Muđui ii sáhte átnut varasteami soabadanráđis.

Man ollugo máksá soabadanráđđegieđahallan? 

Son gii dáhttu ášši gieđahallojuvvot soabadanráđis, ferte máksit riektedivada. Jagi 2019 gártá divat 1 322,50 kruvnnu. Son gii vuoittáhallá áššis, dubmehallá dábálaččat máksit ášši goluid.  Dát sáhttet divada lassin leat earret eará mátkegolut áššeoasáláččaid ovddas geain lea persovnnalaš čoahkkimiiboahtingeatnegasvuohta, ja submi mii gártá gitta bealle riektedivada rádjai čoahkkingoluid ovddas áššeoasáláččaide geain ii leat persovnnalaš čoahkkimiiboahtingeatnegasvuohta.  

Viidáseappot sáhttá buhtadus áššegoluid ovddas mat gártet soabadanráđis, siskkildit supmi mii lea gitta njealji gearddi riektedivatsupmi maid šaddá máksit riekteveahki ovddas soabatášševáidalusas dahje bealuštusvástádusas ja áššeráhkkaneamis muđui, muhto riektedivada rádjai juos váidaleaddji vel lassin gáibida buhtadusa goluin mat gártet ii-rievttálaš bearramis.

Eanet dieđut: