Geahčastaga rabas ja giddejuvvon láhtuid birra gávnnat dáppe

Stáhtus 13.01.20

Mii sávvat ahte šaddá fiinna áigodat vuoiŋŋastanvuodjimii! Muitte ahte soaitá leat unnán muohta muhtin sajiin láhtuin.

Eahce elliid ja vánddardeaddji olbmuid. Máhcat ruoktut buriid muittuid ja dávviriid mat eai gula lundui.

1 Dážavággi - Gitta

Láhttu álgá Dážavákkis, lulábealde joga. Okta 0,5 km guhkkosaš dihkkáduvvon láhttu manná Dážavákkijoga davábealde, rasttilda dan ja joatká váldoláhttui, mii joatká Dážavággái nuorttabealde joga Gaukenes rádjái, gos lea dihkkáduvvon faláštallanjoavkku bartta rádjái, ja joatká Gaukenes rájes davábealde joga, gos earrána Sanjariehppái. Láhttu vákkis joatká Mohcehatčazajávrriid rádjái ja nohká bajit Mohcehatčazajávrri rájes. 17,5 km guhkki.

2a Dálusvággi - Rabas Báhkkavákki rádjái

Dálusvákki skohterláhttu vuolgá luoddaguoras 1 dakka suohkanviesu nuorttabeale Dálusvákkis. Láhttu čuovvu dálá luotta ja čáhcejođasgeinnodaga sullii 1 km, ovdal go rasttilda joga girkogárddi veaháš badjelis. Láhttu manná de dálá luotta mielde lulábealde joga šaldi rádjái čáhcerusttega luhtte. Láhttu joatká lulabeale johkagátti, ja rasttilda joga sullii 200 mehtera čáhcerusttega bajábealde. Láhttu joatká Darfebávtti rádjái ja rasttilda joga bajemus šalddi buohta. Láhttu joatká lulábealde ovdal go rasttilda joga sullii 1 km Stuorajeakki bajábealde. Láhttu joatká davábealde Dálvvesváhjávrái. Váldoláhttu manná Báhkkavággái ja nohká 300 mehtera ovdal Ráissa ráji Dálvvesčázas. Dálvvesváhjávrris lea dihkkáduvvon láhttu Jovnnavággái ovtta jávrráža lusa mii lea 750 mmb. Váldoláhtus earrána maid eará dihkkáduvvon láhttu jávrri rádjái 694 mm. davábealde Heargegáissá.

Erenoamáš eavttut vuodjimii – čuovo galbema!

Loga eavttuid

Nieidavággi – Holmevatnet – Rabas Nieidavákki bartta rádjái

Ruollaluovttas álgá skohterláhttu suohkanluoddaguora dakka nuorttabealde joga ja skuvlla. Dat čuovvu dálá luotta čáhcerusttega meaddel lulábealde ja nuorttabealde joga, ja joatká vággeráigge ovtta bartta rádjái. Jeakkis das bartta lahka joatká láhttu njuolga lulás ja luohká bajás 669 mmb., ja das njuolga davás Doaresjoga njálmmádaga rádjái. Láhttu čuovvu Doaresjoga bajás ja joatká nuorttas 810 mmb. Láhttu joatká jávrri rastá mii lea 791 mmb. Vággeráigge gitta Holmevatnet rádjái. 5 km guhkki.

2b Holmevatnet – Stornesset Biertaváris – Rabas Stornesset rádjái Biertaváris, Cook bartta rádjái

Holmevatnet rájes joatká láhttu Badjánančaza meaddel, Badjánanvákki mielde lulábealde ja vulgos Stornessii Birtaváris. 14,7 km.

3a Stornesset Biertaváris - biilabálggis Guolážii – Rabas 

Láhttu (Gililáhttu) álgá Stornessas Birtaváris ja manná Gáivuoneanu guvlui ja eatnoráigge bajás vuolit Miessegietti šalddi rádjái, rasttilda šalddi ja čuovvu dakka ovtta meahccebálgá Bajit-Miessegieddái gos rasttilda suohkanluotta, ja čuovvu meahcceluotta gitta fápmostašuvnna rádjái. Fápmostašuvnna buohta rasttilda láhttu joga (šalddi) ja čuovvu linjatrasea gitta johkahuksehusa rádjái ja čuovvu dan gitta go olle ráhkadusluddii, sullii 0,6 km bajábealde jorgalansaji mii lea bajemusas Gáivuonvákkis. Fápmostašuvnna badjelis earrána vulos Guollejohkii (2,5 km) mii fas earrána Rukses Ruossa -bartii Gáivuonvákkis.

Skohterláhttu (gililáhttu) mii lea Stornessa Birtaváris ja biilabálgá Guolážis gaskkas, giddejuvvo maŋemusat cuoŋománu 20. b.

3b Biilabálggis Guolážii – Rukses Ruossa -bartta rádjái - Rabas

Láhttu álgá jorgalansajis bajemusas Gáivuonvákkis ja čuovvu eanas ráhkadusluotta gitta Rukses Ruossa -bartta rádjái, earret ovtta mohki Sabetjoga-bartii. 13,3 km.

3c Rukses Ruossa-barta - Sinaidmohkki (Guoláš) - Rabas

Láhttu vuolgá Rukses Ruossa -bartta rájes, Guolášsáivva buohta Guolášjohkii ja čuovvu dan ovtta gaskka ovdal go jorgala bartta guvlui mii lea Sinaidmohkis (eaiggát: Nils Peder Baal). 3,4 km.

4 Oaggunláhttu Guolášjávrái 774 -754 mmb. – Gitta

Láhttu álgá Rukses Ruossa -bartta nuortalulábealde ja manná Stuoranjárgga meaddel Sandmælenii. Sandmælena rájes joatká láhttu Sinaidmohkkái. Fuomáš častasiid, jávri lea muddejuvvon. 8,0 km.

5 Gussagurra - Ráissa suohkanrádji - Rabas

Láhttu álgá Gussarguras (láhtus nr 3 b) ja manná Bajimus Áhkkejávrri meaddel suohkanráji rádjái. (Gussaguras Ráissa láhtu rádjái Geatkkutluobbala buohta lea 9,9 km.)

Dát láhttu čatná osiid Gáivuona ja Ráissa láhtuin oktii. 4,0 km.

6a Sinaidmohkki (Guoláš) - Goddejávri - Duolba -  Bievla - Rabas Goddejávrri rádjái

Láhttu manná Sinaidmohkis (Guolášjávrris), Goddečoruid mielde Goddejávrái, joatká Duolbajávrái (974 mmb.), Moskkuráššajávrri (1114 mmb.), Čiččenjávrri ja Čáhppesjávrri mielde Bievlajávrái. 31,4 km.

6b Goddejávri - Magervannet - Rabas

Goddejávrris earrána láhttu Unna Goddejávrráža ja Lávvojávrri mielde Magervannet-jávrái (996 mmb.). 6,4 km.

7a Gáiskeriidi Olmmáivákkis - Ápmelašsæter (Bygdeløype) - Rabas Skáiddi bartta rádjái

Láhttu vuolgá Gáiskeriiddis Olmmáivákkis, ja čuovvu eanas joga Ápmelašsæterii.

Dát láhttu giddejuvvo maŋemusat cuoŋománu 20. b.

7b Ápmelašsæter - Uhcacákkáš - Duolbajávri - Gitta

Ápmelašsæteris vuolgá láhttu Uhcavákkážii ja joatká Duolbajávrri guvlui gos boahtá láhttui nr. 6 a.

Láhttu Ápmelašsæter ja Duolbajávrre gaskkas ráhppojuvvo áramusat njukčamánu 16. b. Suohkanis lea ovddasvástádus gaskaboddosaččat giddet láhtu go lea uđasvárra dahje eará fáhkka várálašvuohta.

 

Báikkálaš njuolggadusat Gáivuona motorgielkáláhttuide

Dat lea ovdánahttojuvvon báikkálaš njuolggadusat Gáivuona mohtorgielkáláhttuide. Das lea láhttut dárkilit čilgejuvvon.

Báikkálaš njuolggadusaid logat das (Olgguldas liŋka Lovdata)

Stuorat kártta, deaddil dasa