Ovddasvástádus ja bargu ásahallá Mánáidsuodjalusláhka (Lov om barneverntjenester), ja váldosisdoallu lea:

  • Rávven ja neavvun váhnhemiidda ja mánáide geat leat váttis dilis
  • Veahkke- ja doarjjadoaimmat ruovttuide
  • Áimmahuššat mánáid geat dárbbašit fuolahusfálaldaga olggobealde ruovttu
  • Sosiálarápporttaid čielggadit/hápmet adopšuvnnaohcamiid ektui
  • Ovttasbargat eará almmolaš instánssaiguin vai mánáid ja nuoraid beroštumit áimmahuššojuvvojit

Ávkkálaš telefovdnanummirat

Heahtetelefovdna mánáide ja nuoraide 116 111

Sajádat

Mánáidsuodjalusbálvalusa kántuvra lea 1. dásis ráđđeviesus Dálusvákkis.

Rahpanáiggit
Geasseáigi: cuoŋománus čakčamánu lohppii mán-bearj bie: 08.00 – 15.00
Dálveáigi: skábmamánus njukčamánu lohppii mán-bearj bie: 08.00 – 16.00
 

Birrajándor dakkaviđedeahkki gearggusvuohta

Davvi-Romssa mánáidsuodjalusvákta lea olahanmuttos 15.30 ja 08.00 gaskkas árgabeivviid, ja birrajándora vahkkoloahpas ja bassibeivviid. Válde oktavuođa mánáidsuodjalusvávttain telefonnummaris 417 06 140

 

Gaikkat sáhttet dieđihit fáhkka čuožžilan dilálašvuođa birra. Suokkardalli ságastallan ii mearkkaš ahte ášši šaddá fuolástusdiehtun. Suokkardalli ságastallamat sáhttet leat anonyma dán láhkai ahte mánáidsuodjalus ii dieđe gii dal váldá oktavuođa dahje geaid ektui lea fuolas. Váktaovttasbargu gokčá čuovvovaš suohkaniid: Skiervá, Ráisa, Gáivuotna ja Návuotna. Ráisa lea bálvalusa siidasuohkan.

Beaivet válddat oktavuođa dás:
Návuona ja Ráissa mánáidsuodjalusbálvalus: 96 09 51 13
Skiervvá mánáidsuodjalusbálvalus: 77 77 55 33
Gáivuona mánáidsuodjalusbálvalus: 77 71 92 60

Goas berrelin váldit oktavuođa?
Váldde oktavuođa jus don ieš vásihat, dahje jus dieđát ahte soames máná dahje nuora vásiha čuovvovačča:

  • Veahkaválddálašvuođa dahje oidnet veahkaválddálašvuođa
  • Seksuálalaš veahkaválddálašvuođa
  • Ahte váhnemat atnet gárrenmirkkuid
  • Ahte nuorat atnet gárrenmirkkuid
  • Váilevaš fuolahusa
  • Sohkabealláhtu hávvádeami
  • Bággonáitaleami

Go válddát oktavuođa, de mii árvvoštallat dáid:

*Lea go vejolaš buoridit dili rávvema ja bagadeami bokte

*Lea go dilli duođalaš nu ahte ferte sáddet dieđu máná siidasuohkanii

*Lea go dilli fáhkkaváralaš nu ahte veahkki ferte ordnejuvvot dalán

Mánáidsuodjalusvákta lea mánáidsuodjalusbálvalusa fáhkkaveahkki gearggusvuohta. Váldobargu lea veahkehit mánáid, nuoraid ja bearrašiid fáhkkadárbu diliin. Gait doaimmat maid mánáidsuodjalusvákta bidjá johtui, leat mánáidsuodjalusbálvaluslága mielde.

Mánáidsuodjalusbálvalusa bargit

Sandra M. Larsen, gaskaáigásaš mánáidsuodjalusjođiheaddji
Telefovdna: 77 71 92 64

Kamilla Johansen, mánáidsuodjalusbagadalli
Telefovdna: 77 71 92 60

Oktasaš e-poasta mánáidsuodjakusbálvalussii:  barneverntjenesten@kafjord.kommune.no

Doaimmat mánáidsuodjalusas

Bálvalus galgá bargat dan ala ahte mánát ja nuorat deivet stáđis ollesolbmuid geat beroštit ja váldet ovddasvástádusa. Veahkki galgá vuosttamužžan heivehuvvot bearrašii ja lagasbirrasii. Jos dárbbuid ii sáhte bearrašis ja lagasbirrasis čoavdit veahkkebijuid bokte, sáhttá mánáidsuodjalusbálvalus gaskkustit saji sadjásasruktui, etniidruktui dahje institušuvdnii. Mánáin ja nuorain lea vuoigatvuohta ollislaš veahkkái beroškeahttá suohkanlaš etáhttarájáid. Bargu galgá dahkkojuvvot ovttas váhnemiiguin ja eará instánssaiguin geain lea mánáin dahkamuš.

Gii sáhttá váldit oktavuođa?


Bálvalus lea mánáide geat orodit suohkanis ja geat ruovttudili sivaid geažil dahje eará sivaid geažil erenoamážit dárbbašit doaimmaid.  Bearaš, ránnját ja earát sáhttet váldit oktavuođa mánáidsuodjalusbálvalusain gulaskuddan dihtii maid galget bargat jos leat fuolastuvvan máná áimmahuššama ektui. Dán birra sáhttá maiddái anonymalaččat háleštallat.


Váhnemat leat stuorámus joavku geat albmadit. Váhnemat ja mánát sáhttet váldit oktavuođa njuolgga, juogo čálalaččat dahje telefovnna bokte.


Priváhta albmadeaddjit, omd. fuolkkit, ustibat ja ránnját sáhttet erenoamáš oktavuođain válljet leat anonyma.
Almmolaš eiseváldiiguin/bargiiguin lea geatnegasvuohta dieđihit mánáidsuodjalusbálvalussii go lea sivva navdit ahte mánná illastuvvo ruovttustis dahje jos soitet earalágan fuolahusváillit, dahje go mánná lea čájehan bissovaš duođalaš láhttenváttuid. Jos vejolaš berre váhnemiidda ovdagihtii muitaluvvot dieđu birra.  

Jávohisvuođageatnegasvuohta

Bargit galget arvvus atnit du ovttaskasolmmožin, ja čájehit dutnje gutnálašvuođa ja buorremenolašvuođa. Buot bargiin lea jávohisvuođageatnegasvuohta. Dieđuid máná ja bearraša birra ii galgga gilvit dárbbašmeahttumit. Dieđut ovttasbargiide geigejuvvojit ovttasráđiin, ja maŋŋil go váhnenguovttos leaba miehtan dasa.

Siđat go bidjat searaid?

Mánáidsuodjalusbálvalus dárbbaša veahkki árjjalaš olbmuiguin vai sáhttá bidjat johtui doaimmaid mánáide/bearrašiidda geaidda dihto áigodagas lea dárbu liige doarjagiid.
Jos dus lea miella leat doarjjaolmmožin, geahččojođiheaddjin dahje guosseruoktun váldde oktavuođa geainnanu mánáidsuodjalusbálvalusas. Sáhtat čuojahit, čállit reivve dahje finadit min kantuvrras.


Olbmot geaid mánáidsuodjalusbálvalus bálkáha fertejit geiget duhtadeaddji politiijaduođaštusa, ja leat boarrasat go 18 jahkášažžan. 

Birasoktavuođaolmmoš lea olmmoš gii guhkit áigge badjel, máŋggaid ovttastallamiid bokte ja iešguđetlágan astoáiggedoaimmain, galgá veahkehit nuppi olbmo veajuid ala boahtit, birgehallat iešguđetlágan eallindilálašvuođaiin ja nannet jahkku iežas ala.

Deháleamos bargun lea veahkehit sin geain lea dárbu veahkkái, oažžun dihtii ulbmilaš astoáiggi.
Birasoktavuođaolbmo váldobargun lea oktavuođaváldin ja leat doarjjan geavaheaddji eavttuid mielde ja su dáhttuid mielde. Bargu sáhttá doaibmat eanemus 20 diimmu mánnui, mii buhtaduvvo ekonomálaččat.


Guosseruoktu leat olbmot/bearaš geain lea árja, liekkusvuohta, áigi, dáhttu ja sadji váldit vuostá máná gii iešguđetge sivaid geažil dárbbaša nuppástusa árgabeaivvis. Guosseruoktu galgá ovttastallama, doaimmaid ja lagasvuođa bokte, ja oadjebas rámmaid siste veahkehit máná nannet iešárvvus, iešgovas ja máhttinmáhttus. Seammás lea guosseruoktu mielde viiddideamen máná ollesolbmofierpmádaga. Bargui gullá dábálaččat guossis fitnat dávjjemusat juohke 3. dahje 4. vahkkoloahpa, ja dát buhtaduvvo ekonomálaččat.